Tohle je vůbec poprvé co píšu recenzi na kavárnu, v které jsem ještě nebyl. Když ale "Fra" vypadá tak slibně !
Nejenže to je spojení kavrány s knihkupectvím, ale navíc s výbornou lokací (kousek od I.P.Pavlova), pak prodávají týdeník A2 a dokonce Moleskine zápisníčky; k tomu ještě wifi. Sen každého intelektuála ! Nebylo by to nádherné těkat mezi notebookem s otevřeným flikrem a případnou spolusedící osobou, do toho neuroticky popíjet kafe, čmárat obrázky a psát deníček do Moleskine zápisníčku a u toho ještě číst A2 ? ;)
Co mě trochu zklamalo že nebyla zrovna (ještě ? už ?) otevřená když jsme šli kolem (v neděli odpoledne). Až bude otevřeno, rozhodně do Fra naběhnu v nadšeném očekávání a budu doufat že nezklame. Zatím nezbývá než posílat majitelům naštvané smsky (viz otvíračka) :)

Tentokrát něco netradičně z Moravy: u jednoho ze vchodů do známé pasáže Alfa v Brně nedaleko "Svoboďáku" můžete potkat třeba Jakuba Patočku (toho, co už není ve Straně Zelených) jak si vykračuje v typickém sáčku kdovíkam nebo můžete narazit na elegantní malou kavárnu.
Když jsem byl v Brně minule, jenom jsem kolem ní procházel a rozhodl jsem se určitě se do ní podívat. Když jsme tedy vyrazili na festival bzoom který se konal v Hadivadle které sídlí právě v pasáži Alfa, bylo vše jasné. V kavárně lze narazit převážně na mladší alternativnější "osazenstvo". Nebo taky na skupinku maďarských "balíků" ze studia Aenima. (kteří na festivalu předvedli animace naprosto neodpovídající jejich vizáži :))
Docela mě překvapily ceny, od lokace tolik vzdálené od Prahy bych čekal nižší ceny. Presso 29 může směle "konkurovat" mnoha pražským kavárnám. Zdá se, že Brno není od Prahy až tolik ekonomicky vzdáleno (čemuž napovídají i obchody nacházející se poblíž pasáže Alfa).
Jediné čím na mě kavárna zapůsobila negativně byla příliš důsledná obsluha, která zlikvidovala láhev s džusem kterou jsem zapomněl pod stolkem - když jsem se do kavárny vrátil asi 10 minut poté co jsem odešel, džus už putoval odpadem.

Jericho působí v Opatovické trochu jake zjevení. Člověk si říká: "Copak se může uživit v místě kde je největší koncentrace kaváren v Praze ještě další kavárna ?" Jak se zdá, tak je tu další místo-k-pití-kafe, které to chce zkusit. Uvidíme, jestli se toto místo kvalifikuje jako "odkladiště přebytků z Velryby" nebo bude aspirovat na vyšší metu. S vedlestojící Velrybou totiž nelze neporovnávat, i když jsou obě kavárny diametrálně odlišné. V Jerichu se nevaří, zato mají dobrý výběr vína. Velryba má elegantní moderní interier. Jericho se spíš podobá (interierem i atmosférou) Sedmému nebi, je určitě klidnější než Velryba (aspoň prozatím, dokud ho "neobjevilo" příliš mnoho lidí) a má příjemnější obsluhu (ve přední části Velryby mám někdy pocit, že jsem pod dohledem mazáckého klanu lidí, kteří se občas uráčí provést úkony, které se od obsluhy očekávají).
Na Jerichu se mi líbí, že bude možné sledovat jak se vyvíjí nově otevřená klidná kavárna. Zatím to vypadá slibně.

Když jsem poprvé vešel do Kabinetu, věděl jsem téměř ihned, že toto je ta kavárna. Nějak takto jsem si vždycky představoval ideální kavárnu. Kabinet je možná dokonce jakýsi archetyp kavárny, ve kterém je přítomno všechno co by ve správné kavárně nemělo chybět - střídmě zařízený interier s širokou škálou stolků (od větších k malinkatým šachovnicovým s právě dvěma židlemi, které jsou ideální pro důvěrnou konverzaci), perfektně fungující klimatizací (v malém patře není cítit cigaretový kouř ať si hosté pod ním kouří jak chtějí), originálními a přitom čistými záchodky (někdy se bohužel tyto dvě vlasnosti vylučují - v některých kavárnách jsou záchodky originální, ale nechutně špinavé, v jiných jsou zase čisté, ale zoufale neoriginální - tím ovšem nechci říct, že originalita vyhrává), přehledný bar (lze se pohodlně koukat na až brilantní rutinnost s jakou obsluha připravuje latté), zajímavé okolí (nepřehlédnutelná je už archtitektura domu, ve kterém Kabinet sídlí) a množství dalších drobností. Vybudovat toto prostředí nebylo jednoduché, jak si můžete přečíst tady.

Další potěšující věc, která není na první pohled (poslech) patrná, je nízká hladina hluku. Možná je to dáno lidmi, kteří do ní chodí. Celkově tak kavárna působí decentněji než většina ostatních kaváren v Praze, takže se hodí spíše k klidnému hovoru nebo čtení novin/knihy než k divoké intelektuální aktivitě.

22.7.2005 update: To, že je Kabinet skutečně plný různých "rekvizit" více (vycpaní ptáci ve vitrínkách) či méně (úchylně působící panenka ve výloze) připomínajích školní kabinet (byť zidealizovaný) není až tolik důležité. To, čím se Kabinet liší je jakýsi styl, možná i šmrnc jakým na člověka působí lidé uvnitř. Je ale klidně možné, že právě v přítomnosti školních atributů se člověk snaží tvářit dospěleji, a tak interier může být právě tvůrcem této atmosféry. Každopádně detaily typu plakátu se vzory podstatných jmen mužského rodu na pánských záchodcích (resp. ženského rodu na dámských) minimálně pozvednou náladu ať už je při návštěvě Kabinetu jakákoliv.

Jak říká letáček z kavárny, "Vesmírna je kavárna s pracovně-tréninkovým programem pro lidi s mentálním postižením, který je má posílit především v začlenění do běžného života a uplatnění na běžném trhu práce." Dalo by se tedy říci, že je podobného typu jako Café na půl cesty, jenom zaměřena na integraci jiného typu lidí. S kavárnou jsou spojeny rozličné akce jako např. Podzimní kafemletí.

Vesmírna se nachází na konci ulice Ve smečkách. (směrem od Václavského náměstí) Hned po příchodu je návštěvník doslova vtržen do dění velmi netradiční obsluhou, která donese džbánek s vodou s citronem a "donutí" vyplnit dotazník o kavárně. Do toho si ještě vezme objednávku :) Zřejmě záleží na typu obsluhujícího člověka, ale může se snadno stát, že si k vám obsluha při braní objednávky přisedne a vůbec se k vám může chovat hodně domácky a přímo. Někdy to může být legrační a originální, jindy třeba ne úplně příjemné. Tady je ale potřeba vzít v úvahu charakter obsluhujících lidí, kteří za to nemohou.

Prostor se nedá zjednodušeně nazvat kavárnou, obsahuje spoustu různých zákoutí jako např. čajovnu, místo s počítačem s Internetem, dětský koutek apod. Celý prostor je nekuřácký, což ještě víc přispívá k jeho vyjímečnosti.

Sortiment jídla a pitiva nabízí některé netradiční položky, např. palačinky s javorovým sirupem (kterého tam ovšem není moc) nebo jahodová obilná limonáda.

Celkově se dá říct, že Vesmírna se hodí spíše tehdy, když chcete vzít někoho známého na originální místo, než pro sezení nad knížkou apod.

Letenská kavárna se nachází u vjezdu do letenského tunelu a na první pohled působí příznivým dojmem. To se ovšem změní záhy po vstupu. Prostor je rozdělen na dvě místnosti, přičemž v druhé z nich je nápis, ať se příchozí hlásí v té první. Protože v první místnosti nebylo po obsluze ani vidu (jenom harašení zpoza dveří za barem), sedli jsme si do druhé místnosti (v první seděla kupa "babiček" pojídajících zákusky a rádio hrálo country) a občas se zašli podívat do první, jestli už se obsluha neobjevila. Po chvíli jsem to už nevydržel a šel si obsluhu "vyzvednout", na což zareagovala slovy "Musíte ještě počkat."
V druhé místnosti to nebylo o nic lepší, v rádiu vysílání BBC (česky) a nikde nikdo. (přestože byl večer) Další zážitek mi přinesl pohled na ceny - presso za 28 Kč (bez vody, bez sušenky) se nevidí hned tak ani v centru.
Sem už opravdu ne.

Při vchodu do kavárny si návštěvník může připadat jako by právě vešel do drahého design shopu zaměřeného na šedesátá léta. Kavárně vévodí prosvícený bar a pastelové barvy. Kavárna je tvořena velkou místností, která je rozdělena přepážkou na dvě sekce - samotnou kavárnu a trafiku.
Kromě baru upoutá určitě barevný strop a podlaha. Strop mi připadal trošku iritující a přeplácaný, i když věřím, že to mohla být práce sehnat tolik originálních "old-stylish" lustrů :) Interiér zaujme několika detaily jako jsou rozličné sošky na hranici moderního ztvárnění a kýče nebo cedulka s šipkou na WC, připomínající grafiku raných pořadů Paskvil na ČT.
Zprvu jsem trošku váhal, jestli vůbec vejít, protože vnější outfit kavárny by mohl napovídat, že ceny budou vyšší, než jsem schopen zkousnout. Nakonec to není tak špatné - "dlouhé" espresso za 25 Kč (září 2004) je vyšší, ale snesitelná cena. Každopádně se dá ale říci, že menu a styl kavárny (veskrze americká hudba hrající na pozadí, snídaňové menu, nabídka drahých vín, krabice s doutníky na baru) je zaměřen na okolobydlící cizince - domy okolo jsou ověšeny velkými reklamami na prodej "luxusních mezonetových bytů".
Obsluha se sestávála v době mé návštěvy ze dvou slečen/paní, z nichž jedna byla pohodovější, druhá měla tendenci trošku freneticky pobíhat po kavárně a leštit stolky. (zřejmě majitelka ?)
Zaujaly mě originální ouška u hrnečku na latté, po bližším ohledání jsem ovšem zjistil, že jsou to hrníčky z IKEA :) Hrníčky jsou ale asi to jediné, co lze z IKEA v kavárně nalézt, jinak je plná věcí ze 60-70tých let - lze jenom hádat, jestli to jsou restaurované kousky nebo "remake".

Kaaba je místo, kam můžete beze strachu vzít prakticky kohokoliv - klidně i svoje rodiče nebo partnera na obchodní schůzku.

Nějaké další informace o Kaabě hlavně co se týče designu lze najít v tomto článku časopisu Blok.

25.8.2004 update: K mému velkému překvapení jsou prostory kavárny prázdné, oknem je vidět pouze totálně prázdná místnost s umyvadly ležícími na zemi. Radši se ani nedomýšlet, co zbylo v prostoru pod schody. Nezbývá než spekulovat, jestli je kavárna zavřená definitivně nebo se jen rekonstruuje.

8.9.2004 update: dle vyjádření provozovatelů kavárny Konvikt byla kavárna po "dlouhodobé úvaze" zrušena, protože majitel objektu odmítal po několik let otevření zahrádky. Takto se dnes můžeme jenom podívat, jak Konvikt vypadal dříve: (repro z pohlednice gambit cafés)

3.10.2004 update: Retro už se nedá příliš nazývat "retro" ani kavárnou. Před vstupem vyrostla velká zahrádka, uvnitř je na jedné stěně umístěno plátno přenášející fotbalové zápasy, na protější stěně plazmová obrazovka s tímtéž obsahem. Početná obsluha postávající za barem sleduje přes hlavy lidí sedících u stolků zápas, odehrávající se na plátně. Obyčejné presso už stojí 29 Kč, to asi aby bylo za co najmout další obsluhu a koupit další televizor. Další z míst, kam se už pravděpodobně nepodívám. Pokud chcete retro, zajděte raději do Kaaby, z náměstí Míru to není tak daleko.

10.1.2004 update: Blue Cafe už se nedá příliš nazvat café, místnosti nyní vévodí bar a zabírá většinu prostoru. U baru nemají nic jiného než pití, o bramůrkách případně něčem k zakousnutí si můžete nechat jenom zdát. Večer je bar obsazen dobře oblečenými a upravenými mladými lidmi. Dobré oblečení zřejmě na sobě nemají nadrmo, protože po krátkém rozhlédnutí nabydete dojmu, že bar je určen především jako místo k vzájemnému se okukování a navazování vztahů. (přesněji řečeno se sem chodí vzájemně balit holky a kluci)

září 2004 update: V Trafice na újezdě se změnil způsob placení, už to není via sympatickou stylovou krabičku, ale u vchodu. Jinak si kavárna udržuje vysokou úroveň. (tedy až na rychlost obsluhy)

22.7.2005 update: Získat volné místo v Trafice v Korunní v exponovanou hodinu (tj. např. kolem šesté večer) se zdá být svým způsobem malý zázrak. Naopak lehce po poledni si může člověk vychutnat pohodu a klid zahrádky, protože v tuto dobu je téměř prázdno. Velké plus získává obsluha, která vstřícně reaguje na vrtochy návštěvníků (např. moje presso a sklenice horkého mléka k tomu).

21.2.2004 update: Buď jsem si toho předtím nevšimnul nebo jsem si pokaždé dával jenom presso, ale ceny jsou ne úplně lidové. Pivo za 25, navíc pouze lahvové (kromě Velveta), hermelín od včerejška, navíc za 40, no tedy nic moc. I přesto je pořád 14ka jedna z mých nejoblíbenějších.

14.8.2005 update: Je zvláštní podívat se po bezmála třech letech zase do Plzně. Škoda jen, že Jabloň je přes léto zavřená - od července do cca poloviny září je Jabloň stejně jako většina Plzně kvůli studentům odjetým na prázdniny mrtvá. Snad budu moct dát průchod nostalgii návštěvou Jabloně ještě někdy jindy.

9.9.2004 update: V zadní místnosti jsou schůdky do malinkaté galerie, kde je často k shlédnutí zajímavá výstava fotografií.

23.1.2003 update: Ideální místo pokud nechcete být rušeni je zadní místnost s nápisem 'klub'. Nad zeleným čajem v sympaticky velkém hrnku se zde dá rozjímat nad knihou třeba i hodinu a víc.

26.8.2004 update: ještě pořád výborné místo, kde lze dostat velký hrnek překapávaného kafe za 22Kč. Na druhu stranu se k večeru v druhé místnosti od vchodu a u baru shlukuje banda "štamgastů", kteří dokáží být překvapivě hrubí. Mám takový pocit, že to jsou dobří známí majitele, ale nejsem si jistý.

Později jsem se dozvěděl, že Marathon slouží jako prostor pro lidi zotavující se z duševní nemoci, takže můj negativní dojem z obsluhy mohl být ovlivněn právě tím, za což se jí omlouvám.

25.8.2004 update: V létě je Marathon oázou klidu, k večernímu popovídání je jako stvořený. Obzvláště si to člověk uvědomí při cestě domů kolem vroucí Velryby.

Když jsme byli v Medúze naposledy (únor 2003), svítily kolem desáté večer jenom malá světla a obsluha roznesla ke stolkům svíčky a kavárna žila rušným životem a atmosféra byla klidná, uvolněná a přitom živá, vybízející k rozhovorům. Vůbec jsem se nedivil, když ke mně od vedlejšího stolu připlula věta "Taky už seš závislák na Medúze, viď?"

23.1.2004 update: Poslední návštěva medúzy mě donutila poopravit si obrázek kvůli celkem vysokým cenám. presso za 27, a vůbec celková hladina všech cen činí místo poněkud méně atraktivní.

19.12.2003 update: Iluze byla zřejmě zrušena, uvnitř stojí sice židličky, ale jinak místo vypadá opuštěně.

31.10.2003 update: Majitel Indiga zřejmě podlehl nárokům své přítelkyně nebo výši nájmu a nasměroval kavárnu ke světlým finančním zítřkům, což se v praxi projevilo stolečky u oken s vzorně složenými ubrousky a sklenicemi na víno. Kavárna se tak pomalu stává sterilním místem.

26.9.2004 update: Indigo opět "postaru", stolečky u oken zase nabízejí svoji kovovou plochu k doteku. Doporučuji zajít si na záchod :) po schodech dolů kolem sochy krávy (naštěstí nikoliv té z cow-parade) a vychutnat si atmosféru místnosti plné nepoužitých židlí. Zajímavá je taky zadní prostorná místnost v kavárně, která není hned na první pohled úplně nápadná.

30.5.2005 update: dostala se ke mně informace, že obsluha v Indigu byla na zákazníky hrubá, dokonce i sprostá. Během mých nepříliš častých návštěv jsem zaznamenal jistý nesoulad, obsluha nebyla vždy z těch příjemnějších, ale nikdy se na mě přímo neobořila. Pokud se do Indiga chystáte, zkuste to mít na paměti. Ohlasy a postřehy určitě uvítám.

15.9.2005 update: konečně jsem si dal Na půl cesty presso (docela dobré). Je docela překvapivé (a rozhodně sympatické), že v kavárně (nejen kolem ní) to žije i ve všední den po poledni.

update 21.9.2005: do kavárny v Akropoli jsem začal chodit celkem pravidelně, čekám v ní vždycky u pressa a hruškového džusu (vždy do trojky :)) na Katku až skončí v rádiu Akropolis.