|
17.7.
Predposledni den v praci jsem se snazil na nic nemyslet, ale se to vsechno zacalo ritit
dabelskou rychlosti, takze jsem zacal honem zarizovat kupu veci. zvolil jsem
totiz minimalistickou cestu - zaridit jenom to nejnutnejsi a pak se uz o nic
nestarat, cehoz jsem nakonec docela litoval. zapomnel jsem jenom par veci -
ujistit se, ze bankovni karta bude skutecne fungovat - Meastro vicemene
funguje, ale na tak malo mistech, ze to je skoro nanic. doporucuju MasterCard
nebo VISA, i kdyz nejlepsi pro delsi pobyt je zalozit si konto v u.s.
Jeste jsem mel hlavu v oblacich, pote co odjela Kata, takze se mi vsechno nezdalo tak
narychlo a vubec jsem byl docela v pohode, i kdyz nekdy jsem mel problem se na
veci soustredit ;-)
18.7.
Hektickej den, zacal jsem zjistovat, ze to vsechno jenom taktak stihnu. naladu mi spravil
obed v bufaci v Havelsky, pak jsem se potkal se segrama u Kotvy, kde jsme
nakoupili hafo jidla (a piva ;-)) priste bych ani jidlo nekupoval, zabere to
zbytecne moc mista, prinejhorsim se da v u.s. zit par dni extremne levne na
cinskejch polivkach (nekolik asi za dolar). co se ale hodi vzydcky je tak
karton gambrinusu a becherovka.
V GTS jsem nabehnul pro letenky (pote co jsem je s pomoci IPB presvedcil, ze platba
jim prisla uz asi pred mesicem) a pojisteni.
19.7.
Pote co jsem se vratil kolem 1AM z hospody (dluzil jsem Michalovi za vystehovani a
nejen za to nejedno pivo) bylo rano naprosto sileny, v 4:30AM jsem zjistil, ze
nejsem moc sbalenej, hlava bolela, na Dejvickou jsem prijel o 10 minut pozdejc.
a pak uz 119kou na Ruzyni, uz nikdy vic tolik tasek, priste kufr s koleckama a
mensi batoh na zada.
Na letisti vsechno bez problemu, pouze
jsme rozlozili plechovkovou zatez, coz je pozdejc ukazalo jako zbytecny,
protoze nikdo nekontroloval kolik s sebou kdo veze alkoholu. letadlo do
Frankfurtu (leteli jsme s Lufthansou) byl Boeing 737, o kterem nekolik dni pred
nasim odletem promitali fajn film, jak se letadlo tehoz typu rozpadlo na pulky
a prezil jeden clovek. Airbus z Frankfurtu byl nacpanej, zadny Cesi, vedle nas
vydesena nemecka rodinka, dobre jsem se bavil ;-) posadka se vsemozne snazila
rozptylit vsechny bud neustalym cpanim jidla a drinku nebo promitani stupidich
filmecku. ja jsem si dal vinko jak mi radila Kata, takze jsem prijemne usnul a probudil
jsem se vzdycky jenom abych si dal neco dobryho a pak vyplnit formulare -
imigracni formular, jehoz cast se pripne do pasu, pozdejc jsem zjistil, ze v
u.s. muzu bejt maximalne do ledna. po priletu do D.C. jsme si stoupnuli do
jakesi pofiderni fronty, po jejimz projiti jsme zjistili, ze jsme prosli tolik
obavanou imigracni kontrolou.
Nekdy mam takovej humornej pocit, ze se lidi nalozej do
letadla jako ovce a aby byli hodny je nalejval a krmej, takze nakonec je kazdy
letadlo plny priozralejch a aspon trosku spokojenejch lidi ;-)
Vyplnovani formularu je sranda, protoze se clovek behem par minut musi odnaucit
psat sedmicku s preskrtnutim, jenicku pouze jako carku atd.
Ruzni lidi davaji pro pruchod
imigracni kontrolou ruzne rady jak se chovat, v oficialnich materialech se
tusim pise neco o tom, jak byt aktivni a hajit se a tak. neslysel jsem zatim o
nikom koho by urednik nevpustil (coz znamena nepodivat se dalsi 3 roky do
Ameriky), zato dost lidi nedostalo vizum. dost lidi varuje, at s uredniky
prilis nevykecavate, coz je asi dobra rada. ja jsem akorat rekl co studuju, ze
musim byt v rijnu zpatky, na otazku kolik mame s sebou penez jsem rekl, ze
$2000 a ze se o nas postara Trish (coz byla tak napul pravda).
Z letiste jsme vzali Washington Flyer,
coz je busik jezdici z Int. Airport Dulles, Va. do D.C., stoji asi $16 pro
jednoho a jede zhruba pul hodinky, vysadi lidi nekde na metru (pak busikem
$2.10 do centra). lepe zjistit kudy WF jezdi, protoze napr. jezdi primo "k nam"
k Dupontu (konec Connecticutu).
Prekonavame casovej posun, je to docela tezky, jsem porad unavenej, ale spis bych hadal, ze
to bude spis tim co jsem delal tesne pred odjezdem nez ze by me nejak zmohla
cesta. cely dny travime prevazne v muzeich kolem Mallu (Smithsonian metro station).
21.7.
Dalsi bloumani po pamatkach. v D.C. je super to, ze jsou vsechny vstupy free. kolem
Mallu se poflakuji ruzna individua, my jsme se nechali nachytat na jakousi
donation, coz jsme zjistili az potom, co jsme si vzali stickery, nechapu jak
jsme mohli bejt tak hloupi, ale za ten dolar ta zkusenost stala, priste se
urcite nenecham nachytat byt na takovou blbinku.
Washingtoniani desne radi behaji,
prakticky vsude a kdykoliv, rikaji tomu jogging, jsou schopni behat na dlouhe
vzdalenosti, vetisnou behaj dost pomalu, s rukama podivne spustenyma k pasu.
neda se rict, ze by nejaka vekova skupina behala vic nez jina, behaj snad
vsichni.
Vsichni rikaj, jak jsou amici tlusty... a musim rict, ze to
je pravda. v downtownu potka clovek vetsinou sami hezky lidi - bud profiky nebo
turisty, zatimco v ostatnich castech mesta je to takovy zajimavejsi - hlavne u
supermarketu, spousta lidi talcicich svuj vozejk plnej jidla domu. (doporucuju
jakoukoliv Safeway, my jsme chodili hlavne do te na 17te ulici, dalsi je treba
na Columbia Rd.)
Na kazdou pitominku existuje nejakej gadget, vsechno je tak nejak jednoucelovy treba ted
Trish zapalila anti-mosquito svicku.
Vecer jsme sli na "malou" prochazku,
ktera zabrala asi 2 hodiny, dostali jsme se kamsi nad Woodley park, nakonec
jsme prochazeli kolem Cinsky ambasady, kde zrovna probihal jakejsi protest, tak
jsme se taky pripojili, sednuli si na zem mezi zapaleny svicky a tise
protestovali... cela Conn. Av. kolem ambasady bya lemovana lidma se svickama.
22.7.
Celej den jsme vicemene stravili jako obycejny turisti, bloudili jsme kolem Mallu,
vecer nas cekala party. pozvanejch bylo snad 50 lidi, prislo jich tak 40, takze
byl apartment docela nacpanej. dost lidi si pochvalovalo gambrinus, kteryho
jsme privezli snad dva kartony, takze se dopil az ke konci party. party byla
nadherna, great, vsechno jelo naprosto hladce. jenom si asi nikdy nezyknu
odpovidat na otazky typu odkud jsem, jak dlouho tady budu a tak. budu muset
poradne pracovat na angictine a prizvuku, aby to nebylo tak zrejmy...
Slovaci co byli na party taky byli fakt funny - takovy deticky, co prijeli do u.s. na
zkusenou, vsechno financovany od vlady. zdalo se mi, ze uz si budujou
politickou karieru, a kdyz jsme meli jit na koncert, vsichni si vzai tricko,
ale slovaci prisli v obleku, protoze nevedeli co to je casual dress ;-)) na
koncerte [KDE?] vsichni jedli, takovej picnic/koncert to byl. hudba vyborna,
jidlo z Wrapworks taky.
23.7.
Po party jsme se vzbudili nekdy v 11AM, trishin apartment nevypadal ani tak
hrozne, jenom se vsude valelo neuveritelny mnozstvi lahvi od piva Ô-)
Jako relax po party jsme se jeli
podivat do
Rock Creek parku, kterej zacina v D.C. a tahne se smerem na sever do
Marylandu. dojeli jsme na zacatek parku, silnice jdouci parkem se na vikendy
uzavira, aby mohli lidi jezdit na bruslich a vyvadet podivnosti. zacali jsme
splhat do kopce po bahnity ceste az nahoru, kde byla informacni budka. nejak se
mi moc neilibi zpusob, jakym americani przentujou realitu detem, vsechno je
zjednodusene, kupy obrazku, videa, jednoduchoucky hry snazici se vsechno drzet
simple a hlavne aby to vypadalo hezky.
Americky deti jsou od malicka vychovavany k tomu, aby se za vsech okolnosti citily
dobre, coz muze byt docela dobre duvod, proc je tolik Americanu tak
nafoukanych. na druhou stranu to vytvari prima estresovy prostredi, vsichni
jsou proste v pohode.
Amici maji
na vsechno zakony. Jarek to zuvodnuje tim, ze americani jsou mix vsech ruznych
narodnosti, prakticky kazdy odnekud prijel a snazi se v u.s. zustat a mit se
dobre, ziskat obcanstvi. kdyz se to srovna se stavem u nas, existuji sice
vsemozne zakony, ale vsechno je podporene moralnim kodexem, dost se spoleha na
tradice, decka se uci vsechno stejne (co se smi a co ne). americani diky tomu,
ze kazdy ma jine vazby musi "mantinely" nastavit ne uzsi jako u nas, ale o to
pevnejsi.
24.7.
Rozhodli jsme se, ze zacneme hledat job, tenhle den se moc nepodaril, byl jsem jenom na
par mistech. pri hledani prace jedobry zamerit se na podniky, ktery nejsou moc
ohrany nebo standartni (nedoporucuju McDonald, Starbuck cafe), nejlesi jsou cizi
restaurace (francouzsky, mexicky, italsky). dobry jsou vetsi coffee shopy -
kluby (Xando, Tryst). vsude to probiha tak, ze clovek prijde, zepta se jestli
najimaji novy lidi, nacez mu zpravidla bez ohledu na to jestli jo nebo ne daji
application form, kde musi vyplnit sileny hafo veci jako je ujisteni, ze je mu
nad 18, jmeno adresa a pak dlouhej job predchozich jobu vcetne referenci. k
tomu aby mohl clovek delat barmana je potreba samozrejme 21. vsude pozadujou
Social Security Nr.
Vecer kino na Mallu pod Wash.
Monumentem, docela jsem na trave usnul...
25.7.
Hledani jobu pokracuje snad trosku uspesneji, zatim ale porad nic, jenom jsem vyplnil
hafo dalsich formularu, nezbyva cekat az nekdo zavola. problem je v tom, ze
pokud clovek nema SS#, tak po rozhovoru s managerem se muze jit zpravidla
zahrabat nebo jit hledat dal.
28.7.
BBQ u Marka "The singera" (Mark dostal tuhle prezdivku po mensim uletu na konci
jiny party, kdy mel pevecky predstaveni ;-)) dost zajimava party, fajn domecek,
Mark a jeho spolubydlic okupuji prvni patro a basement, maji malej prostor za
domem. v koupelne stereo a hafo casopisu, chlapci tam zrejme travi hafo casu
;-) kdyz jsem otevrel lednicku, zjistil jsem ze je az ke stropu plna piv
ruznejch druhu, takze jsem zacal pit Foggy (levny dobry lokalni pivo). kdyz
jsme prisli, byl uz dum docela plnej lidi, mel jsem takovej divnej pocit -
skoro se vsema jsem se znal, pripadalo mi to zajimavy, mit tady tolik znamejch
(o pratelich se neda moc mluvit) - rozhodne vic nez v Praze.
Nekdy jsme se segrama jen tak nahlas
premejsleli, jaky by bylo tady zustat a asi by to nebylo tak spatny. nakonec to
dopadne tak, ze se segry vracej, ja nemuzu zahodit co jsem zacal,takze se
vratim mozna az za nejakou dobu. rozhodne mi ale vyhovuje jet sem kazdy
prazdniny.
To mi pripomina textik kolegy, ktery
mel v Chicagu jakysi jobik. vubec kdyz srovnam jejich zkusenost s nasi, tak je
to o necem jinym. my si to uzivame trosku vic, zase toho ale min uvidime. prece
jenom v D.C. nejsou skoro zadny Cesi, takze clovek se tady citi trosku out, ale
zase tim ziska o to vic americkejch kamaradu.
29.7.
Je 1:10AM a ja sedim v Georgtownu, coz je cast D.C. a hlidam tak napul charlieho,
coz je nemeckej ovcak, trosicku nazrzlej a hodne ospalej. GT je vubec pekna
cast d.c., cihlovy domecky maximalne o dvou patrech, sami zazobani americani
(jako ti, kterym patri charlie a barak v kterym prebyva).
Po tydennim hledani prace bylo vice
nez jasne, ze bez social security number to nepujde. nemluvim ted o tech
mistech, kde clovek pouze odevzda application form a ceka, jestli zavolaji
nebo ne, ale o tech, kde dojde k rozhovoru s omanageremo a ten posleze
prohlasi, ze by byl clovek prijat, ale protoze nema soc. sec. num., tak smula.
madla se nastesti seznamila v restauraci kde by mela delat s jakymsi clovekem
(pracovne jsem ho nazval chuarez martinez ;-)), ktery nas v 10 vyzvednul. vypadal
docela seriozne a zavezl nas na Columbia st., ktera vubec seriozni nebyla; z
davu postavajicich mexikanu/spanelu se vynoril tlusty typek vypadajici temer
jako zabak a dohadoval se s chuarezem, ktery usmlouval cenu za soc. sec. num. a
ogreencardo na $90. pak jsme se sli vyfotit do kramu vedle. na foceni bylo
humorne to, ze po dokonceni fotek fotograf odevzdal fotky rovnou zabakovi,
takze vsechno bylo jasny.. at zije nas podnikatel/padelator. za par hodin jsme
uz meli 'papiry'. pravda, segra tam mela napsano o 4 roky vic, ale trisha nad
soc. sec. num. kartickou vzrusene vykrikovala, ze vypada jako prava, coz nam
dodalo odvahy a tak jsme si sli sehnat job.
Behem dne jsem se zacetl do romanu
"i'm snowing' od Pavla Kohouta. nejak me tam nezaujalo posazeni deje do
polistopadoveho prostredi, spis liceni stavu hlavni hrdinky. jeji ironicke
komentare sebe sama zpestruji rozhovory.
Je prima vedet, ze ten druhej clovek mysli na toho prvniho, ale pritom jsou oba tak
samostatny a rozumny, ze to nebudou brat smutne kdyz se nejakou dobu nevidej,
ale pockaji a nezkazi to sami v sobe, dokud zase nebudou spolu. mozna je to ale
az moc velkej opak toho, kdy se ti dva drzi za rucicku a nemuzou bez sebe bejt
ani minutu. kdyz jsem odjizdel, tak jsem mel pocit, ze prave ted bych mel byt s
Katou vic, zase nevim, jak to vidi ona... tezky, no :-)
30.7.
Po party jsem se vzbudil prekvapive
brzo. (v noci me akorat probudila segrusa, ktera prisla z jiny party nekdy v
2AM)
Den ubehl strasne rychle, nakonec jsme
se rozhodli, ze pojedeme na housewarming party (asi jako oslava kolaudace u nas ;-) v Marylandu,
takze jsme se dostali na Georgia Av., kde Trish zjistila, ze teplota vody v
chladici je na kriticke teplote (popravde se voda _varila_ ;-)). vypadalo to
jako dusledek zapnuteho AC, takze jsme zastavili u jakesi opravny (tesne pote,
co jsem prohlasil, ze to jeste neni tak zly, ze se jeste nekouri, zacalo se z
motoru kourit). behem chvilky se sebehlo par lidi, kteri vypadali ze by chteli
pomoct (nejvic pomohl chlapek z jizni ameriky), takze jsme zakoupili lepidlo a
zacali lepit prasklinu v pastikovy trubce chladice (radiator), ktera to cele
zavinila. k tomu nam opruzovali dva cernosi, jeden silene tlustej s silenym
dialektem (yeah, man, oughta mix it up wit' da ding). navic me namichl prodavac
z obchodu, kterej se zeptal odkud jsme a pote smerem k Trish prohlasil,ze
rozumime asi tak polovinu toho co rika, nacez jsem ja prohlasil, ze rozumim vic
nez 90% toho co rika a at prestane urazet, takze ztichnul a od ty doby se ke me
choval jako k ostatnim amikum okolo.
Ted by se mi chtelo napsat nejaky
keciky o tom, jaky by to mohlo byt zejtra v praci, ale je to celkem zytecny,
proste uvidim zitra. vecery se vetsinou vyplnujou tim, ze se ji zmrzlina
(broskvova od Starbucku) a cte se (Salinger).
Byl jsem nakonec jeste behat v
Meridian Hill parku (drive Malcolm X park, pojemnovanej po agresivnim cernoskym
vudci, coz daleko vic odpovida povaze parku). bylo desny vedro, takze kdyz jsem
dobehl kolem vodopadu nahoru, byl jsem totalne mokrej. i kdyz ubehnunekolik
kilometru u nas a bezim uplne „domtrva“, nikdy se tak nezpotim. odmenou mi byli
lidicky hrajici nahore v parku na trumpety a bubny, peknej rytmus k behani..
Je zajimavy uvazovat, co u nas lidi prave delaji prave ted, jednak je to dobry nezapomenout,
ze se musim jaksi vratit ;-) a pak ze jsem jeste nezapomnel na lidicky, ktery
jsou pro me dulezity. (+6 hodin je cas u nas doma)
31.7.
Dneska byl jeden z nejlepsich dnu tady v u.s. rano bylo uz natolik vedro a dusno,
zejsem byl totalne mokrej, jenom kdyz jsem presel pres tri bloky. myslel jsem,
ze uz buu dneska pracovat, alenejak to nevyslo,ze pry az zitra. takze jsem
selrano do Georgtownu a pak jeste jednou odpoledne. pulhodinova prochazka v
40ti stupnovem vedru a silenych dusnu je prava sauna, zvalst kdyz se pak vleze
do domu, kde bezi AC naplno. vratil jsem se akorat na veceri - poprvy jsem mel
pastu,k tomu chrest, suchary a vybornej francouzskej syr. pozvali jsme taky Jarka, ktery donesl vinko, jehoz zbytek tady ted dopijim, pojidam zmrzku s jahodama a je mi celkem fajn.
To mi pripomnelo zpravicku od Kati,
jak je u kamosky Ivy a ma se dobre. docela by me zajimalo, jestli o me neco
kamaradce povidala... ;-) jsem proste moc zvedavej.
Zacalo prset, ale stejne jsme vyrazili
na Phill. story , ktera se mela promitat pod Wash. monumentem. jizda nocnim
mestem me pokazdy dostane, preju si aby to nikdy neskoncilo a ten nocni rytmus
zil i ve dne. kvuli desti prestali promitat, takze jsme se rozhodli vyjet za
mesto a podivat se na nocni D.C. zdalky. diky Jarkovi jsme se dostali na 395
hwy behem chvilky. vylezli jsme kdesi u holandskyho pamatniku (The United
States Marine Corps War mem., The Netherlands Carillon, Arlington, Va.) a
brouzdali se mokrou travickou, koukali na nocni mesto a kecali o blbinkach.
Pak jsme serozhodli zajet se podivat
na Lincoln memorial, ve tme jsme prochazeli kolem jezirka "Reflecting pool"
pred pamatnikem, bloudili ulickama v parku kolem Korean/Vietnam memorialu. ten
druhej me nejak moc nezaujal, i kdyz bylo zajimavy listovat v knizce s lidma,
kteri ve vietnamu zustali. vsechno bylo jeste umoceny tim, ze byla uplna tma.
nejlepsi jsou ve tme sochy vojaku z Koreje rozptylene v parku a jemne
osvetlene. vyvolalo to ve me zajimavy pocity, tak nejak jsem premejslel a ptal
se sam sebe, jestli bych byl neco takovyho schopen udelat a musel jsem si
odpovedet zene a to z toho duvodu ze bych mel hodne co ztratit. v rijnu by mi
melo prijit predvolani od vojaku, takze uvidime ;-)
Cesi v americe by se dali rozskatulkovat na nekolik druhu -
jedni si proste jedou uzit prazdniny, koupi si van a stravi v nem nekolik tydnu
na ceste, pricemz projedou celou ameriku. jini nekde zakotvi a pracujou, uzivaj
si a snazi se szit se sami se sebou a rozhodnout se co vlastne budou v zivote
delat, jestli ma cenu zustat v u.s., kde je vsechno jednodussi a hezci, nebo
neco uplne jinyho, vzdyt je na to jeste dost casu. ja jsem nejspis ten druhej
typ, hmhm.
3.8.
Segry maj 2.8.narozky, takze jsme meli zvolit nejaky kool podnik, kam se pujde na
veceri. zvolili jsme Marakesh, coz je jakasi arabska/marocka restaurace se vsim
vsudy. uz vstup je vyjimecnej - clovek se musi predem objednat, zaklepe na
dvere, otevrou srandovne obleceny chlapici, kteri nikdy nezapomenou upozornit
na zvyseny prah, i kdyz tam jdete treba trikrat behem par minut. a pak uz se
vleze do prijemne exotickyho prostredi pololehne se do polstaru a zacne se
vstrebavat atmosfera a sedum chodu jidla.. ji se rukama, kazdej napred dostane
uterku a chlapici mu umejou ruce. nedilnou soucasti je predstaveni brisni
tanecnice, pro kterou priesou stul a jede se - tanecnice je stara, nehezka, ale
celkove seda rict, ze to je sranda. pri jidle se nespocetnekratprojevila
neschopnostvetsiny amiku chapat sarkasmus (pri vtipku kdy priesli normalni chod
a myrekli Allison, zezelenina na okrajich je pro vegetariany to zjevne
nepochopila a s vaznou tvari rekla, ze snad jste neco donesou :-|)
7.8.
konecne zase trochu svetlej den. po veceru, kdy mi zavolalaKata se to vsechno zacina
snad trochu obracet. dostal jsem jobik v Teaism, coz je jakysi teahouse -
cajovna/restaurace. pripadalo mi to tam na prvni pohled zajimavy a lidi desne
prijemny. tehdy jsem si myslel, ze si sezenu jeste jeden job, ale tezko by to
slo dohromady.
Docela me ale dostal rozhovor s
managerem v Xando, kterej si dokonce pamatoval segrusy, kdyz se tam byly ptat .
tvrdil neco takovyho, ze jeste nemam dobrou anglictinu, prizvuk a tak, takze si
neni jistej, jestli by me mohl prijmout, zatimco segry by prijal hned. ne ze
bych byl malo sebekritickej, ale tomuhle rikam diskriminace. no stejne jeste
budu na anglictine pracovat, i kdyz prizvuku se clovek zbavi jenom tezko.
Vecer jsme zase nabehli pod Washingon
monument, kde se promitaly uchylny americky filmecky. tentokrat to bylo silene
stupidni sci-fi ze sedesatejch let, behem movie dokonce nekteri lidi
priurcitych scenach tleskali (scena, kdy se dva lidi libaj)
a to mi pripadalo uz docela dost ujety. na
zpatecni ceste jsem aspon videl osvetlenej white house, ktery jsem zatu dobu co
tu jsem nemel sanci videt ai takhle zdalky (hanba!).
Ted me napadaji uz jenom sileny
blbosti, chce se mi popsat americky zachody, ale to si musi kazdej zazit sam
;-)
Ve ctvrti (amici rikaj neighborhood)
kde bydlime (Dupont circle/Adams Morgan) je mnozstvi teplousu (ehm), vicemene
je to takova homosexualni ctvrt. nikdy si nejsem jistej, kdo je prihratej a kdo
neni, na prvni pohled se to vetsinou neda poznat, takze to obcas prinasi
humorne sceny... posledni dobou si o vetsine lidi tady myslim, ze jsou... :-)
Kdyz mi Verca Blazickova pred nejakou
dobu rikala, ze ji amerika dostava, ale ze je potreba zazit si to vsechno, a ze
jsou nekdy chvile,kdy se cloveku chce vratit domu a vzdat to, tak jsem veril
jen tak napul. ted vim, ze je to pravda, protoze kdyz jsem se vcera cejtil
totalne pod psa, vzpomnel jsem si na to a bylo mi trochu veselejc. je potreba
to nevzdavat a jit porad dal, dokud nedosahnu aspon trochu toho co jsem chtel.
Navic se desne rozprselo, provazce
deste mlatily do ulice, a kdyz uz to vypadalo ze uz to horsi bejt nemuze,
vzydcky jeste dest pridal trosku na intenzite. kdyz konecne prestalo,stavil
jsem se za Trish, ktera zrovna hlidala stene v naadhernym dome a asi hodinu
jsme prokecali o gymplu, zivote a vubec.
Trish ma fotku Verci, jak sedi na
tom samym koberci co my a jit z tech stejnejch misek, to me docela dost
dostalo, kdyz jsem si uvedomil, ze to bylo pred dvema roky. vubec vsichni co
byli tenkrat ve Swingu setak nejak dostavaj do ameriky, snad i Pavel se sem
brzo dostane, takze budem komplet.
Pujcil jsem si od Trish kolo, vyrazil jsem tak nejak po
okoli, alepostupne jsem se vzdaloval, nakonec jsem dorazil k Lincoln memorialu.
to uz bylo docela sero, kdyz jsem projizdel po brehu Potomacu a koukal na
mesto, dost pekny to bylo:-) cesta zpatkybyla drsna, jel jsem pres temnej Rock
Creek park, skoro jsem nevidel na cestu a kdyz jsem projizdel prazdnejma
cestickama, pod mostama, rikal jsem si, jestli na me skoci nekdo ted nebo az za
chvili. domu jsem projel mokrej a zablacenej a prijemne unavenej. dobrej pocit,
ze jsem neproflakal odpoledne.
opet jsem spadnul do depresivni nalady, ze se mi nepodari sehnat job, mluvil jsem o tom
dlouho se segrou, pritom jsme napsali dopis domu. nakonec jsem senecejtil
zasetak blbe, trocha optimismu mijeste
zbyla. kdyz jsem kolem jedenacty vecer zvedal telefon, ani jsem nemohl uverit,
kdo mi to vola, nadherny prekvapko zases slyset Katu... slevil jsem trochu ze
svych snu a rozhodl jsem se, ze pokud si vydelam nejaky penize, sednu na
Greyhound a pojedu o Chicaga busem. autem by to bylo super, ale to bych musel
nejaky koupit, udelat si ridicak, vyridit papiry a tak, coz by trvalo dlouhou
dobu a bylo by to moc drahy na to, jak dlouho tady jeste budu, snad pristi rok,
to by se dala zkusit druha cesta - nezustat v zadnym meste, ale cestovat celou
dobu. uvidime, jestli se mi podari dneska sehnat job, jestli jo, tak budu hodne
spokojenej.
10.8.
Dneska musela Trish na jury duty - to znamena jit si uzit americkyho soudniho systemu
a jit si sendout do poroty. dokonce za to platej (minimalni mzdu) a clovek se z
toho nemuze vyvlict a nejit tam.
V kazdym state se plati jiny dane, v
D.C. je to neco kolem 6%, napr. z $5 subtotal se vyklube $5.29 total.
19.8.
Trish prijela rano domu a hnedka navrhla, ze bysme mohli zajet za Dakotou, psem co
bydli s lidma v hausbotu. byl jsem takovej rozhozenej a nemel jsem zadnej plan,
takze jsme vyrazili. nejvic me berou projizdky autem - sviti slunicko, jizda
pres Potomac river, z mostu je videt mesto a frontu letadel pristavajicich na
Regan airport, daji se pozorovat amici v ostatnich autech...
Nakonec jsme dojeli na Spirit Ships
St. , kde jsme vyzvedi psika z hausbotu/lodky (AC, sprcha, TV, telefon) a
vyrazili a Roosvelt Island. celej ostrov je vlastne jedna velka bazina prorosta
stromama a protkana vyvysenyma chodnikama (srovnani s nasimi NP je zytecny,
vsechno je jak nalesteny). idealni misto pro picnic nebo misto pro koukani do
blba (blizko je Rosslyn metro station).
Mozna se sem vratim nekdy na podzim jen tak se mrknout jak to bude vypadat.
Vecer jsme sli na veceri do
Georgtownu, majitele Charieho nebyli doma uz dlouhou dobu, takze byl cas udelat
party :-) nazpatek jsme sli kolem domu M.Albrightove, kolem se rojili pofiderni
chlapici v oblecich s vysilackama, ktery se "jen tak" optali jak se mame, kdyz
jsme sli az moc blizko. ;-)
20.8.
Dneska jsem byl snad uz desatej den v praci, takovou company by u nas clovek tezko
hledal, silenej mezinarodni mix, cinanka Wang, pakistanec Shahab (vypada presne
jako ten typek,co je na prvni pohled desne sympatickej a doma ma schovanou
protiletadlovou strelu v kredenci), obvykly spanelsky mluvici mix a pak hafo
mladejch americanu kolem 20ti. vcera jsme byli takova zajimava sestava - Paul,
co studuje rustinu, Andrew co chysta degree z vychodoevropskych studii...
takova slovansky orietovana grupa ;-)
Dneska jsem dostal prvni vyplatu.
plati se normalne v seku (tenhle byl od Bank od America), dyska se splitujou. v
prumeru dostanu za 14 dni kolem $550, coz neni zas tak moc, alena to, ze
pracuju 6 hodin denne a 6 dni v tydnu se to da ($7.55 nahodinu, s tim, ze
prescasy se plati tusim $11.50) a navic je to hodne pohodovej job. sek se da
cashnout skoro kdekoliv, nejlepsi je to samozrejmevbance, kteraho vystavila,
neplati se zadny poplatky, jenom je treba se prokazat dvema formama IDs a
obtisknout prst na sek.
Kdybych si zakladal konto, tak zvolim
Bank of America, protoze ma pobocky a ATMs snad vsude a i podminky jsou v
pohode - staci mit $500 a ucte a mesicne se nic neplati - pouze vybery cashe z
ATM jsou placeny kolem $3, minimalni vklad $25, s kontem se da operovat po
inetu, debit card je taky free (neplest s mezinarodni platebni kartou).
kdyz jsem se pokousel cashnout seky, ktery jsem dostal, zasel jsem do Bank of America a asi pul hodinu pokecal s urednici, vytah jsem z ni dost informaci a nakonec si konto nezalozil ;-) pokud si clovek ulozi $500 na zakladni typ konta, neplati mesicni poausal, ale ma jenom jeden vyber z bankomatu (ATM) zadara, ostatni za $3. pokud drzi zustatek na $500, neplati se nic, jinak asi $7 mesicne.
pro delsi stay bych asi zvolil druhej typ konta, kterej ma level $750, zato ale ,mirnejsi policy co se tycde ATM bankingu.
dost lidi si plete co to je vlastne credit - bylo mi vysvetleno, ze to je vlastne pujcka od banky. clovek napr. mnapise sek na vic nez ma na konmte, ale banka to presto zaplati, nacez mu posle bill a pokud dotycny neuhradi ten rozdil do nejake doby, objevi se na jekemsi urade zaznam o tom, ze nezaplatil, takze pak nemusi dostat ostatni pujcky. neni to az tak verejna informace, ale spatny credit se tezko napravuje.
je docela dulezity neprepocitavat money na koruny, nema to cenu, spis to chce rozumne srovnavat ceny vzhledem k hodinovy mzde. (pak si muze clovek zodpovedne rict, ze na sampon delal hodinu ;-))
priklady cen:
diet coke(2L = 67,6FL OZ.) 1.39
donuts (6ks) 3.29
dannon yogurt 0.99
corn flakes 2.75
Foggy Bottom beer (6ks) 6.75
Heineken beer (12FL OZ.) 4.00
AA baterky sfwy (2ks) 1.67
spring water 1.5L (50.7FL OZ.) 0.79
22.8.
Nejak se to tady dostava do takovyho monotonnho pochodu, jsem rad kdyz vstanu v 8 a
pak se celej den poflakuju, abych mohl vyrazit cerstvy do prace. rano jsem
vyrazil do McMillan parku, coz je na severu D.C. prochazel jsem cernosskejma
ctvrtema (jeste v 80. letech byly v D.C.takovy rasovy nepokoje, ze se musela
znova vybudovat vetsina ctvrti, do dneska se to netknulo NorthEast casti D.C.),
takovy polorozpadly viktoriansky domecky, nicmoc okoli, mel jsem trochu obavy i
ve dne... nakonec jsem dosel az k Howard university, kolem nebylo videt
jedinyho belocha, H. univ. je temer vyhradne cernosska univ. zajimavej byl
universitni „bookstore“, vekterym se dalo koupit snad uplne vsechno s napisu
Howard university, regal s knizkama tam byl jedinej a knizky nestaly totalne
zanic. pri vstupu musi clovek odevzdat tasku, divny. celej universitni komplex
je velikanskej, vsecho je udrzovany, je videt, ze universita ma hodne penez.
vsude jsou humorny napisy "H.U. - 1869", asi aby ukazali jak je univ. stara. u
nas by pusobilo asi dost humorne videt napis "Karlova universita - 1492".
23.8.
Nejak se mi dny zabihaj do stereotypu, takze jsem byl docela rad, kdyz mi zavolala
Sarka, jestli bych nesel do Holocaust memorialu na diskusi s chlapikem, co
prezil koncentraky. sli jsme po 14ty ulici, doceladlouha cesta do centra (vic
nez 40 minut), takze jsme stacili probrat dost veci. spis teda mluvila Sarka,
stezovala si, jaky jsou cesi v americe. rekl bych, ze jsou jeste vic cesky nez
u nas, snazi se ziskat co nejvic na ukor jinejch. jako spravnej cech bych s tim
mozna i souhlasil, ale to by to nesmelo bejt na ukor jinejch cechu. je zajimavy
pozorovat jak secesi cpou na mista vetsinou preprilis poctivejch amiku.
Vetsinou je desne prijemny potkat
nekoho, kdo ma stejny problemy a je schopnej a ochotnej si o tom povidat.
nekonec jsme skoncili na Jeff. memorialu a ja jsem muse vyrazit do prace. vecer
jsem se se zacetl do Kerouacovych Dharma Bums, dodalo mi to takovou prima
poloveselou drunken naladu.
Zabydlet se na cas/prazdniny/rok v D.C. znamena sehnat si
nejdriv Fake ID/Soc. Sec. a v nejlepsim pripade zelenou kartu a pak teprve
zkusit projit administrativnim retezem (klasicka cesta ridicak, soc. sec., ID).
pred prijezdem je asi nejlepsi dat si inzerat do City papers
,kterej je zadarmo do rubriky Housing wanted a
domluvit si predem podnajem (sublet).
26.8.
Zacal docela obycejnej den, chystal jsem se s Trish do REI, ale nakonec z toho seslo,
takze jsem sel trosku bloudit do mesta, kolem Adams Morgan uz trosku zilo,
takze jsem si sednul do music shopu, pustil jakousi zajiavou muziku do usi a
pozoroval deni na ulici a pritom procital vytisteny mejiky a premejslel nad
tisicem veci a vlastne jenom nad jednou a cejtil se fajn a nestastne zaroven.
Nakonec jsem dosel domu a ze pry by se
mohlo jet do NYC, takze jsem se behem pul hodiky sbalil a jeli jsme. Mark se to
se svym starym Subaru snazil svihat po Hwy co to slo, byl jsem dost ospalej,
takze jsem uplne otevrel okynko a nechal na sebe foukat silnej vitr, takze se
mi povedlo behem chvilky usnout. probudil jsem se poradne az nekde ze
Philadelphii, mezitim jsem jako ve snu (nebo to mozna sen byl ;-) kouka na
propletajici se mosty (bylo to Delaware nebo ne?) a pripadal jsem si trochu
jako ve sci-fi movie.
A pak uz byl videt NY, nejlepsi bylo,
kdyz jsme vyjeli z Holland tunelu a videli Manhattan, dostali se do prima
tlacenice (vymena nazoru mezi Markem a
ridicem limuziny pri vylezu z tunelu, kdy mel Mark trosku ostre lokty
"Don't be an asshole, man" "Geez!" ;-)) projeli jsme SoHo, chinatown na East
Side, kde jsme meli bydlet a kde mela byt party. vsechno bylo tak uzasne pestry
a zivy, tezko se tomu dalo verit, asi jsem si az moc zvyknul na malicky D.C.
Party na strese u Murphovy pritelkyne (takova normalni
modelka v NY) byla dost uchazejici, ale nebyli tam zase az tak zajimavy lidi, vlastne
jich tam bylo docela malo. party jeste nebyla v plnym proudu, vlastne teprve se
vsechno pripravovalo, takze jsme vyrazili s Tomem (co studuje aglickou
literaturu, nosi Havajsky kosile a je silene funny - v obou smyslech toho
slova) do okolnich podniku.
Ani si moc nepamatuju, kde jsme vsude
byli (ne, z premiry alkoholu to fakt nebylo ;-)), jizdy taxikem, bar za barem,
naprosto cool mista, kde se dalo sedet, vstrebavat atmosferu, cucat Coronu
(neco mezi pivem a vinem a limonadou s limem co se musi spravne nacpat do
flasky), kecat s fellow newyokery a nabirat dalsi lidi na party. v tu chvili
jsem si pripadal jako v barevnym, rychlym a neskutecnym snu, vsechno bylo tak
jiny, jako kdyby zmrznul cas na chvilku...
Party opravdu za nic nestala, ne ze by
bylo spatny jidlo a piti nebo hudba, ale lidi byli takovi mirne nudny -i kdyz
treba vyrabeli sileny veci. tak jsme znova s Tomem vyrazili do dalsich hospod a
klubu. skoncili jsme v "Doc Holiday", naprosto neuveritelny, plny tech
nejpodivnejsich lidicek. u vchodu clovek musel clovek ukazat ID bez ohledu na
to, jestli falesny nebo ne, clovek se proste musel zdrahat a predstirat, jak je
moc urazenej, ze ho nekdo odhaduje pod jednadvacet. Markuv ridicak si dokonce
prohlid pod baterkou ;-) uvnitr to vypadalo jak v kovbojskym srubu, pilo se
levny pivo z plechovek, barmanky tancovaly na baru a nalejvaly lidem u baru
drinky primo do krku, hodne divoky to tam chvilkama bylo. ale zase tak uplne
excited jsem z toho nebyl - asi jako american na cesky diskotece, kde hrajou
jenom Pavla Hornaka a vsichni jsou z toho desne odvazany, protoze je srandovni
poslouchat x let stary veci. skoncili jsme snad nekdy v 4AM, a sli jsme
ukradnout jeste trochu spanku - ja jsem spal na gauci zahrabanej do kupy
polstaru, Mark akorat stacil rict "you grab this couch, i'll grab that couch" a
pak uz bylo rano a muselo se stavat. vzbudili jsme se nekdy v 8AM, abysme
videli jeste kousek NYC, Mark vyrazil na golf, my na Times sq. cely ty ulice
davaji cloveku pocit, ze tohle je ta prava amerika, na kterou se tesil.
Tom rikal, ze v NYC existuje ceska
hospoda, kde cepujou cesky pivo vari cesky jidlo a hlavne se mluvi cesky, takze
ceska komunita v NYC je docela velka, ne jako v D.C., kde neni zadna, snad se
tam mrknem priste...
Jizda metrem byla dost komplikovana
diky tomu, ze jsem si na prvni stanici spletl smer, pak jsme musei trikrat
presedat, podruhy uz jsem chybu neudelal, takze jsme dojeli na Port Authority
bez vetsich problemu. metro v NYC je neuveritelne spinavy, zadna klimatizace
(sileny vedro a dusno).
A pak uz honem zpatky, najit 42St. a
Greyhound terminal, nasednout do busiku a jet zpatky do D.C. Greyhound je
rozhodne nejlevnejsi zpusob jak cestovat po u.s. (krome toho ze si clovek koupi
auto, ktery se nerozbije hned pri vjezdu na dalnici)
pri kupovani listku staci ukazat ISIC karticku, tusim je na to
15% sleva. busik je celkem v pohode, ale spat se v nem moc neda, tenhle byl
polopraznej, chlapek za nama chrapal a kouril na zachode, doporucuju sedout si
nekam dopredu. do D.C. jsme prijeli o hodinu pozdejc, ostatni vypadali jakoze
to neni nic neobvyklyho. skoro jsem to nestih do prace, uff.
2.9.
Dneska jsem musel vstat "uz" v 7AM abych se dostal na osmou do prace, docelahezky
pocasi, uplne automaticky jsem prosel ulicema, pak sedel s Joanie na schodech,
kecal o blibinkach a cekal az prijde nekdo otevrit. tohle byl snad nejvic busy
day v praci, zastavil jsem se az v 4PM, do ty doby jsem se nestihl snad ani
napit. a pak prisel Paul a opet zabavna diskuse o zivote, budhismu a vubec :-)
Nakonec jsem skoncil na lavicce pred Teaismem a pojidal v desti french toast a
premejslel, jak jsou amici dost uprimny, nekdy az moc, proste treba jen tak
mezi reci prohodi, ze zivot neni vlastne tak moc dlouhej a je videt, ze nad tim
docela vazne premejslej, ne ze by to rekli jen tak from the hell of it.
3.9.
Labor day - vsichni Amici maji volno, takze povetsinou jdou nakupovat. my jsme
vyrazili s Topherem a Allison do old Navy (oldnavy.com) do Alexandrie. celou
cestu se Allison smala (vsezabijejici smich trvajici zpravidla 5 minut), takze
jsem se docela dobre bavil.
Na snidani jsem segram udelal French
toasty, aby ochutnaly co se dela v Teaismu dobryho. vicemene jsou to velky
chleby namoceny v cinamon zalivce, ktery se osmazi a masle, posypou jahodama a
cukrem a polejou maple syrupem. zkusil jsem ochutnat tapiokovej pudink, vypada
hodne pofiderne (pruhledne kulicky vezlute hmote), ale jist se to da.
Vecer jsem sel vyzkouset novej batoh k
Lincoln memorialu, brodil jsem se v seru nadherne mokrou travickou kolem
Reflecting poolu a bylo mi fajn, jenom zase takova ta melancholicka nalada..
Katiku, Katiku, copak asi delas?
10.9. nebo kyho slaka
Pracovni den jako normalne, vecer se slo s Jarkem a hafo lidma do Georgtownu (P St.
& 31St., M St.) cela M street zila, vsude kupy "bilejch bohatejch deti",
takze jsme se taky pridali ;-) navigovat taxikare do GT byla docela sranda,
bylo divny, ze skoro nevedel, kde to je, takze dostal malej tip. zacali a
skoncili jsme v Georgtown station, kde se pije, pari, kouka na tv a tak.. na
muj vkus trosku moc nalesteny a oficialni, zajimave zmixovana hudbicka, though.
Zarezervoval jsem si zpatecni letenku, chteli za to $25,
docela dost, ale co ma clovek delat, kdyz se chce dostat domu... vyplati se
podivat se do brozurky od GTS, kde jsou vzadu adresy vsech moznejch kancelari,
kde jsou schopni udelat cokoliv. v D.C. je CouncilTravel,
nachazejici se na rohu M St. a 33. ulice v Georgtownu. letenku je potreba
potvrdit behem 72 hodin pred odletem, jinak se muze stat, ze by me mohli
vyskrtnout.
11.9.
Konecne jsem zacal prepisovat denicek do pocitace. vstavali jsme s trish a s madlou uz
nekdy v sedum, abysme vyrazili do national parku Shendoah. rano byla
neuveritelna zima, tepota poklesla snad o 10 stupnu. cesta trvala docela
dlouho, docela pekne byl videt prechod mezi mestem a takovou vesnickou krajinkou,
metro zasahuje jeste daleko za d.c. az do Virginie, jsou videt klasicky dreveny
domecky, kravy a tak.. ja jsem se bavil pozorovanim trafficu kolem, a rikal
jsem si, ze to musi byt dost zajimavy jezdit ve trucku po cely americe.
Kdyz jsme vjeli do parku byla uz
docela slusna zima a hlavne mlha (ktera byla tak husta, ze se nedalo dokoukat
ani 5 metru kdyz jsme se vraceli). cestou jsme se zastavili v krame s mistnima
prijemnejma lidma, koupili sendvice a vyrazili nahoru do zelenych kopcu, kolem
malejch vodopadu schovanejch pod spadenyma stromama. celou cestu s nama byl pes
emily, celou cestu pobihala kolem, zatimco my jsme zpoceni splhali do kopcu.
Cesta zpatky byla docela zabavna, ale
silene ospala, jakmile jsme vjeli do husty mlhy, nemohl jsem premoct spanek,
kteryho me trosicku zbavila az kola. do prace jsem se dostal akorat vcas a
kupodivu jsem se dneska bavil o dost vic nez normalne. spousta lidi skoncila,
utesuju se tim, ze prijdou novy zajimavy lidicky.
12.9.
Protoze mely segrusky zitra odlitat a jedno z mist, kam jsme se chteli fakt podivat byl
Washington monument (tj. misto, ktery zase neni az tak nadherny, jenom abysme
mohi rict, ze jsme tam byli ;-) vyrazili jsme po 14ty ulici do centra, zjistili
ze listky na dnesek uz nejsou ani v predprodeji (advance purchase). kazdej den
v 8:30 se stoji fronta na volny listky, vetsinou kolem desaty uz nejsou zadny.
tak jsme tam tak bezradne stali a pak na nas zacal jakejsi cernej chlapek pres
ulici pokrikovat jestli nechcem listky, tak jsme presli a mirne se s nim
pobavili - ze pry ma kamarada v Praze a tak, takze nam udela slevu - nakonec
jsme ukecali tri listky za $10, coz neni tak moc, protoze jsme nahoru fakt
chteli. chlapek sbalil vydelanych 10 klacku do bible (kterou pry cte kazdej
den) a zacal nahanet nemecky turistky...
Arlington cemetery je hned pres reku
za Lincoln memorialem, obrovska area kolem kopce pokryta hrobama povetsine
vojaku. na stejnym brehu je videt zvonovita stavbicka, u ktery jsme byli
kterousi noc. ja jsem sel sam k hrobu neznamyho vojaka, docela jsem se uz
nudil, ale nakonec jsem uplne nahodne prolezl na druhou stranu amfiteatru, kde
probihalo stridani strazi, takovej ovlivnujici zazitek - vojaci byli jako
duchove.
A pak uz honem domu, abysme stihli
veceri v Thaiphoonu. thajsky jidlo se fakt da, doporucuju cokoliv silene
palivyho (chicken curry) s bambusovejma vyhonkama, mnam. nakonec jsme skoncili
v oblibeny hospode Statson's byl jsem docela unavenej, takze me dva Miller
Lighty dostaly do vic nez mirne pripity nalady, bylo to proste great, kazdej
tam byl, smal jsem se snad celou dobu.
13.9.
Snidane v Xando s Joem (Xando lezi na Connecticut Av., celkem moderni, peknej a
Prijemnej coffeeshop, nekdy ho lidi nazyvaj Xando a nekdy "X and O")
Nekdy ve tri odpoledne se jeste
stavila segra za mnou do prace a pak uz obe letely, takze ode dneska jsem tu na
svym - skoro zadny cesky diskuse, pekne se bude mluvit anglicky.
Radioshack (Conn. Av. & 18 St.,
Columbia Rd, radioshack) rulez, koupil jsem konecne Reverse Voltage
converter ($31.99, cat.nr. 273 1411 kdyby to nekdo silene shanel), takze
konecne muzu nabijet baterky a holit se
strojkem ;)
Totalne hektickej den, takze abych to
kvalitne uzavrel sel jsem si zabehat kolem oblieny area Meridian Hill a Adams
Morgan (cista sranda proplouvat ulici plnou lidi, vyhybat se a snazit se do
nikoho nevrazit)
14.9.
Tezko se tomu da uverit, ale v pulce zari jsou v D.C. sileny vedra, dusno. ted je ale
vecer a fouka vetrik a prsi.. dneska jsem zmatene pobihal po meste, a nakonec
jsem mel takovej hlad, ze jsem sednul na metro a jel na "Gallery Place -
Chinatown", prosel pod cinskou branou o par bloku dal a nasel presne to, co
jsem hledal - levnou cinskou restauraci (7St. , asi dva bloky za MCI center),
kde se muze clovek nadlabnout za par dolaru a vcucnout trosku atmosferu. pri
pojidani jidla sice trosku rusil jakejsi pobuda, co vpadl dovnitr a zacal ze me
tahat penize (to jsem se dozvedel az pote, co prisla policistka, protoze mu
nebylo rozumet ani slovo ;-) sranda docela, vubec jsem se nenudil)
Vyvolani fotek a kupovani filmu
probehlo taky dost hladce (doporucuju Ritz camera na M St., hned vedle Borders
a blok od Farragut West metro station, fotky jsou docela levny - asi $20 za
double film - tj. z kazdyho policka negativu dostanete dve fotky. pokud clovek
chce extra levny fotky kolem $14 za 36 policek s double o velikosti 4“, coz je
vetsi nez standartni velikost, staci zajit do CVS a vyvolat "cvs fotky" - vetsi
CVS je primo na Dupont circle, dalsi treba pobliz 17th St. a P St., na Columbia
Rd., proste kam se clovek podiva)
15.9.
Melancholicka
nalada - asi kvuli snum, ktery se mi zdaly. a pak taky zacal podzim, kterej mam
rad, tady je idealni bloumat po ulicich, brouzdat se nazloutlym listim a
potkavat pritom hafo znamejch lidi a nebejt tak posmutnelej.
16.9.
Zapojil jsem notebook na inet pres
StarPower, stalo me to $9.95 (cena za mesic pripojeni). probihalo to tak, ze
jsem zasel do StarPoweru a tam me prepojili na chlapika, takze veskerej setup
probehl po telefonu a behem dvou hodin spojeni fungovalo. platil jsem sekem,
kterej me vystavila trish, vazne zacinam uvazovat o zrizeni konta pristi rok.
da se platit taky money orderem, coz je o dost pohodlnejsi.
17.9.
Vcera jsem sel spat mirne pozde, takze
kdyz jsem se rano v 7AM probudil, pripadal jsem si trosku jako zpatky doma
(kafe needed!). v 9 jsme s trish vyrazili, stavili se v Java house vzit kafe a
bagels na cestu (bagels je takovy zajimavy pecivo, ktery se obvykle ji s
Philadelphia maslem/syrem, mnam, mnam, je to dost yummy, jenom asi $3) a v 10AM
uz jsme splhali na Sugar loaf Mt. v Marylandu. fajn pocasi, pohodovej les,
nadhernej vyhled a pak uz honem zpatky, zima byla docela slusna i kdyz svitilo
slunicko. trish me vyhodila nad 18tou ulici primo nad Adams Morgan a ja sel
dolu a snazil se projit pres vsechny ty lidicky co vyplnili ulice a cichal
vsechny vune jidla, poslouchal muziku, byl prece Adams Morgn's day! nakonec
hang-out s lidma z prace, to mi dost zvedlo trosicku pochroumanou naladu, hadam
ze za tyden zacne zloutnout listi a bude poradna zima, ani si radsi
nepredstavuju jak to vypada doma.
20.9.
Tak me dneska napadaly klady a zapory zpusobu jakym ted
ziju a oproti tem vsem cestovatelum po americe musim rict, ze si mnohem vic
pokecam s lidma a poznam spis jak se zije a da zit v u.s. nez co je tady
peknyho. posledni bodou uz v praci vic vysedavam s lidma nez pracuju ;-)
Ted me tak napadlo jestli nekdo chce jet pristi prazdniny do D.C. a zalozit tady takovou
ceskou komunitku (s Chi se to neda srovnavat, vim vim), tak at da vedet. nebo
se treba potkame v Chi, kdovi...
Kdo nechce zacit uplne naslepo a
nema zadnyho lidskyho pruvodce, doporu cokoliv od Fodor's
Washington D.C., ISBN 0-679-03545-1, vetsinou jde pruvodce s mapou
od Rand McNally, coz jsou vetsinou naprosto excelentni mapy)
Zvykl jsem si na ebay.com, uz jsem pres to nakoupil par veci, muzu jenom doporucit.
vetsinou se ale musi vedet jak na to, aby clovek vyhmatl bezva cenu - boje v
poslednich minutach aukce jsou nekdy az prilis dramaticky..
V DC jsou podle me daleko lepsi joby, zadny uklizeni, natirani, stavby.
22.9.
Tohle pisu uz 23.9., nejak se mi ty dny uz slejvaj. bloumal jsem tak kolem metro station Archives/Navy mem'l,
pokecal jsem chvilicku se skejtry, kteri blbnuli kolem Pensylv. Av. a pak uz
jsem byl nejakej zhnusenej, tak jsem zalezdo metra, kde jsem potkal Cechy..
nejaka holka s rodicema, byli docela suchy a vypadali dost konzervativne,
takzejsem se pokusil jenom dat/vzit tel. cislo, ale holka se vymluvila,ze bydli
v Pensylvanii, takze smula...
24.9.
Ted se mi splynuly asi 3 dny do jednoho. mozna to bylo alkoholem, mozna tim jak
jsem musel myslet na tisic prijemnejch a neprijemnejch veci zaroven. v 9PM byla
party u jarka, prisel jsem celkem brzo, takze jsem se stihnu pobavit se vsema
amikama, co jeste vypadali slusne ;-) a pak uz mely veci rychly spad, jak jsem
stal s Tracy v kuchyni a poslouchal navrhy, ze bysme meli nekam vyrazit, pak
sedel s Travisem na pohovce pricemz se Travis zeptal jestli budu mit neco proti
kdyz mi da pusu atd atd..
Dozvedel jsem se tak mnozstvi
nesedelitelnejch veci - ne ze bych nebyl schopen je sdelit, ale proste se to
neda ;-)
Za situace kdy to nekteri fyzicky
nevydrzeli ("Tracy didn't make it" ;-)) jsem se odebral domu abych moh za par
hodin vstat do prace. tohle urcite nebyla typicka americka party, ale stalo to
za to.
Pak jsem se rozhodnul koupit si ticket
na Greyhound, takze jsem vyrazil na union station, vystal si snad pulhodinovou
frontu a pak se domlouval s cernochem, ktery se zdal tak ochotnej, ze by mi
snad z jakyhokoliv duvodu odmit prodat listek. pripadal jsem si chvilema ze
smlouvam, ze platim rozhovorem a ze si cernoch chce pokecat a pak mi teprve da
listek.
Zacalo zapadat slunicko, takze jsem
jeste rychle probehl po okoli, zastavil se u Taft memorialu, probehnul kolem
fontanek za Capitolem a pak jsem se rozhodl ze zkusim cestu busem domu. nasel
jsem jakejsi spoj X1, pokecal jsem s chlapikem na zastavce,
ale nakonec zjistil, ze to jede uplne nekam
jinam, takze jsem to vzdal a sel ve tme zpatky na metro. prihodnej spoj (D2)
jel pritom z greyhound terminalu primo na Adams Morgan. jinak union station ma
krome nadherny architektury spostu obchodu a food courtu, vsude spousty lidi,
trochu zmatek.
Volala Kata, ale byl jsem tak
rozhozenej, ze jsem rozhodil i ji, kdyz jsem rekl ze mam ticket na 1.10. a
pripadal si jako v nehezkym deja-vu, ze si jedu pro neco, co na me bude mit
silnej vliv jeste dalsiho pul roku a muzu jenom hadat jestli to bude dobry nebo
ne.
Zacina byt zima, musim vyrazit koupit si aspon nejakou teplou mikinu/svetr.
26.9.
Rano se rozprselo, do d.c. prisel tak nejak podzim, navic chtela trish volnej
apartment (haha), takze jsem vyrazil do deste a po ceste jsem se rozhodoval,
kam to vlastne jdu, nakonec jsem se misto georgtownu rozhodl jit do centra k
FBI building. vylez jsem nekde u Metro center, obesel jsem celou E. Hoover FBI building, ktera vypada fakt stroze, az jsem konecne nasel public vchod (roh 9th ST. & E St.) pockal si nez zacne dalsi prohlidka a pak uz jsem sel s kupou tusim japonskejch deti dovnitr, sledoval tv, nechal se vest f.b.i. employee (clovek by hadal, jestli to fakt delaj jako volunteer nebo jestli to je nejakej trest ;-)). prohlidka nic moc, pripadalo mi to jako ukazaka toho, jak f.b.i. pouziva stary metody (gangsteri z 20-30. let nikoho moc nenadchnou), na videu sice chvilkovy pokec o Mitnickovi, ale jenom o tom, jak ukrad tisice cisel kredit. karet, ne treba o tom, jak klonoval mobily a prolejzal site, huh. nejzimavejsi byla snad firearm demonstration, ve ktery skutecnej f.b.i. agent (v d.c. je jich asi 500, celkem 5k f.b.i. employees) predvedl jak se zachazi s glockem .23, submachine gun (to bylo dost impressive). nasledovaly otazky na agenta (kolik fbi plati (od 40k), jak dlouho studovat aby se clovek stal agentem (4 roky college, 3 roky working experience, 6 mesicu v fbi academy v Quanticu)).
Pak jsem jeste trochu bloudil kolem Pens. Av., prohlidnul si konecne poradne NAVY mem'l a nakonec mi byla takova zima (no tak strasny to nebylo), ze jsem si sel sednout do Starbucku, jak uz ho moc nemusim, tak to bylo fajn, sedet s kafem ve vyklenku s oknem do ulice a premejslet co to vlasnte delam a o podobnejch blbinkach. pak jsem vyrazil na 11th St. na busika (S2) zpatky na Dupont, busik byl prijemne pretopenej, takze jsem stacil skoro usnout (coz predtim nez jde clovek do prace neni moc dobry).
Kdyz jsem tak prochazel dolu po Adams Morgan, tak jsem si nejdriv vsimnul hriste na kterym hrali cernosi (ne, fakt nikdo bilej) basket a hned vedle druhyho, na kterym radili "mexikani" snazice se hrat fotbal (fakt to hodne zerou). to ja jen tak...
28.9.
Zacinam mit docela hard-time v praci, sefka se me snazi drzet co nejdyl, prinasi to s sebou dost humornejch situaci, ona je fakt "bitch". ja ale jenom piju litry caje a vsemu se smeju.
Lokalni stanice HFS (rock alternative, 99.1 MHz) rulez, zrovna moderatori zpovidaj tehotnou 14ti letou osobu, co kouri weed, geez.
Na dnesek jsem ziskal volnasky do Shakespeare divadla, takze pote co mi odrekla kamoska jsem vyrazil sam a uzil si to i tak. divadlo bylo trosku "dressy", ale par stupid turistiku jako ja se tam taky potulovalo, takze jsem si v sandalech a kosili s mikinou nepripadal zase tak rozpacite, dal si horkej apple cider, abych mel pak celou play zizen ;-)
Play byla pojata v klasickym duchu, tj. monology byly vicemene kopie z W.S., ale kulisy a kostymy byly totalne zmeneny. po scene pobihali lide v oblecich, vojaci v novodobych uniformach, jedna scena byla na jakesi diskosce. vyvrcholilo to zaverecnou scenu, kde stal na scene skutecnej vrak staryho jaguara. nakonec nejdojemnejsi byla dekovaci scena, asi jsem moc zvyklej na divadlo, ktery mi neco rekne (rozumnel jsem tak pulce, popravde) a ktery se do me zatne a donuti me premejslet.
je vubec desne frustrujici, kdyz clovek vi, ze zna vsechny potrebny slovicka, vi jak to s gramatikou rychle a prehledne poskladat, nakonec ze sebe tu vetu vypravi, ale neni mu rozumet, protoze neco vyslovil blbe nebo s blbym prizvukem. that really sucks.
V D.C. se da asi narozdil od jinejch mest existovat i bvez auta, jezdit metrem a busikem. sit, kterou tvori vsechny mozny routes metra pokryva vetsinu D.C. a zasahuje daleko do Virginie a Marylandu. prumerna jizda po centru metrem je za $1.10, po vstupu do metra se da vzit bus transfer ticket za 25c (plati se az v busiku), takze po vylezu z metra muze clovek nastoupit hend na busik.
da se koupit celodenni listek na busik za $2.50, ale nemel jsem cas zkusit. listek na metro ma magnetickej prouzek, na kterej jsou zaznamenany informace kolik jeste zbyva, takze doporucuju nabit si listek tak na $5 a pak se clovek nemusi den dva starat a hledat drobny pri vstupu do metra, jeste lepsi je metropass za $5, na kterym se daji usetrit nejaky procenta (tusim az 18%). listky se daji dobijet az do chvile, kdy jsou tak zmackane, ze ja automat pri vstupu odmitne vcucnout ;-)
29.9.2000
Pote co jsem se konecne dosyta vyspal, nabehnul jsem do Safewaye a koupil dounuty k obedu ;-), prejed se jich a vyrazil do mesta, kde jsem se konecne rozhodnul zajet do Bethesdy, sednul jsem na metro a za chvilku jsem se uz prochazel po proslunenych ulicich, koukal na spousty mist, kde se da koupit neco dobryho, stacil jsem ztrhat film ve fotaku (nastesti jenom par fotek nafocenejch, doporucuju mit vzdy v jakymkoliv fotaku cerstvy baterky... nekdy si nadavam jak jsem blbej). bethesda je jakesi predmesti d.c., vypada dost podobne az na to, ze se v mestecku nachazi mnozstvi kuul restauraci a hospudek koncentrovanych na jednom miste. dalsi veci, ktery si clovek vsimne, je ze na ulici jsou normalni sloupy s dratama, to se v d.c. zahlidnout skoro neda, vsechno je vedeny pod zemi. (je bezny, ze jeden den ulici vykopou, polozej co potrebujou a za tejden znova...) nakonec jsem zapadnul do mista se sendvicema jenom kousek od Wisconsin Av.
A pak uz honem zpatky, dodelat par veci, behat za errands, abych mohl vecer zjistit jak malo mam na vsechno casu.
Jeste jsem stihnul zavolat Kate, ale byl jsem asi moc rozpacitej, prece jenom dost veci se neudalo tak uplne jak bych chtel a nejsem si tak jistej sam sebou. ale vzdycky se najde neco co me fakt potesi, treba ze me treba Kata chce videt a tak...
V 9:30PM jsme vyrazili s Robem a Trish na koncert Anity ve Velvet Lounge na U St. (hnedka u U-street Cardozo metro station). Anita Trush band byl hodne kuul, akorat takovy misto na hang-out. ziskali jsme VIP mista, pozdravili se s Anitou (ze pry je to smutny, ze odjizdim). stihl jsem vypit nekolik Heinekenu ($4/ks) nez nabehla humorna punk/grunge kapelka a rozpalila to tak, ze jsem se rozhodl to zabalit..
Cestou zpatky jsem si precet nadhernej report od managementu na dverich k baraku, jak byl kdosi napadenej a oloupenej na Riggs St., coz je ulice hnedka za barakem a jak byt vic vigilant etc. huuuh.
zatimco doma probihaj demonstrace proti MMF, ja se valim v d.c. a je mi to celkem jedno, nekdo z toho muze mit spatny pocity, ale me je to proste tak nejak jedno, i kdyby se ty veci dely ted kolem me, tak bych to asi moc neregistroval, mam tolik veci na premejsleni...
30.9.
Hecktickej den, trosicku cestovni horecka, jeste se vecer podivat na Eastern Market, kde uz skoro zavirali.
Humorna situace v praci, kdy jsem si spletl den a zacal presvedcovat sefku ze zitra uz nejprijdu takovbym zpusobem, ze skoro podlehla, ale bohuzel jsem si vzpomnel ze zitra jeste jdu, takze nakonec to nedopadlo ;-)
Kdyz si chce clovek vyprat, jde zravidla do basementu, kde je mistnost s prackama a susickama a kdyz ma zrovna $3 ve ctvrtakach, tak se mu podari si vyprat. kazda pracka a susicka totiz spolkne $1 (ja jsem to zpravidla resil tak, ze jem dal jednu pracku bilyho, jednu barevnyho a pak to vsechno nahazekl do jedny susicky ;-) jinak po vysuseni se pradlo nezehli, ale je potreba ho rychle poskladat, aby nezustalo zmackany. huh. :-)) zaroven je potreba vymenit filtr do susicky (kus tkaniny, k dostani napr v safewayi). nikdy se mi nepodarilo vyprat pradlo uplne dokonale ;-)) (ted si pripadam jako v reklame), pokazdy nejaka spina zustala..
nekteri lidi to resi nosenim casti pradla do cistirny (obleky a tak), k dispozici jsou poulicni pradelny, nezkousel jsem, ale asi to je vetsi sranda.
|